Volá paní ředitelka

Přednáška školní kuchařky o peanutbutter sendviči a telefonát od paní ředitelky

Škola zde udržuje čilý telefonický kontakt s rodiči. Nám volají na pevnou linku, kde je zpravidla nahraje záznamník, ale občas se stane, že telefon někdo zvedne.

Tak, kdo nám už telefonoval:

·         Několikrát robot, který oznamuje rodičům, že bude zrušena škola (letos už 6x, kvůli mrazu či sněhu). Robot mluví příjemným ženským hlasem a volá klidně i v pět hodin ráno nebo v jedenáct v noci. Zkrátka je to robot a nikdy nespí.

·         Školní kuchařka, když Natálie výrazně vybočila ze své stravovací rutiny a paní kuchařka z toho měla špatný pocit. Natálka se, po počátečním okouzlení školní jídelnou a podávanými hranolkami, pizzou (a ostatními dobrotami, které ona ovšem nejí), rozhodla, že bude nosit z domova balený oběd. Takže jí ráno než odejdu do školy (tj. v 6:20) zabalím oběd (vzhledem k tomu, že Natálie toho moc nejí, tak se to dost opakuje – banán, mandarinky, jablko, bageta se sýrem, sušenky) a ona si ho v jídelně spolu s ostatními dětmi sní. Dělá to tak většina dětí. Navíc ušetří čas, který by strávili ve frontě na oběd a můžou si jít dřív hrát.
Jednoho večera pozorovala Natálie svou sestřenici Hannah, jak jí sendvič s burákovým máslem a marmeládou. Zajímalo jí, jestli to je dobré. Hannah jí kus nabídla, ale Natálie odmítla, zřejmě potřebovala k myšlence pojídání burákového másla dozrát. Nicméně další den ve školní jídelně, přestože měla svůj zabalený oběd, vyrazila k okénku a požádala paní kuchařku o peanutbutter sandwich. Ta se jí snažila vnutit celý oběd, protože za samotný sendvič zaplatí člověk 2.

5 dolaru stejně jako za celý oběd, ale Natálie trvala na svém i když jí kuchařka vysvětlovala, že ten sendvič je nechutně drahý. No, sendvič jsem našla večer v lunchboxu nakouslý a Natálie ho odmítla dojíst, takže skončil v koši. Sprdla jsem jí za to a myslela, že tím to skončilo. Ale ne, druhý den byla na záznamníku 15ti minutová přednáška paní kuchařky o burákovém sendviči. Evidentně jí trápilo svědomí, že za takový hnus vybírají tolik peněz, tak se omlouvala, ale že zase musí dětem vyhovět, když něco chtějí, a že jinak tam mají fakt dobrá, výživově hodnotná jídla a zakončila to vyprávěním o vitamínech v burákovém másle a ať jí kdyžtak zavoláme. To mi přišlo až dojemné, že kvůli takovéhle blbosti volá rodičům (ve škole mají děti na kontě nějaké peníze, ze kterých se to strhává, ale Natálie tam měla dost, takže ani nešla do mínusu, což bylo první, co mě napadlo, když jsem slyšela ten telefonát). No, dojalo mě to tak, že jsem sprdla Natálii podruhé.

·         No, a před pár dny nám volala sama paní ředitelka v 8 hodin večer. Zvedl to Luděk a bylo vidět, že se bojí, co se dozví. Když volá sama ředitelka školy, tak to musí být něco vyjímečného (ani Hannah a Livie žádný telefonát od paní ředitelky za celou svou školní existenci neměly). Paní ředitelka začala diplomaticky (to tu dělají všichni):"Vaše dcera Natálie je tak úžasná a my jí tu máme všichni tak rádi a blablabla" (člověk to poslouchá strnulý hrůzou a čeká, kdy příjde to BUT – ALE)! No, nakonec z ní vylezlo, že by chtěla, abysme přihlásili Natálku na čtenářský kroužek, který je po škole dvakrát týdně. Chodila tam minulý semestr, jenže teď se jí to kryje s Renaissance bandem a celkově z toho nebyla dvakrát nadšená.  Luděk jí řekl, že se jí to s něčím kryje, ale to prý nevadí, ať chodí aspoň jednou týdně. No, k velké Natálčině radosti (a mojí taky, protože to znamená, že pro ni budu muset jezdit, protože schoolbus už bude dávno pryč) jsme jí tam nakonec zapsali. Z toho se zkrátka nedalo vykroutit.
Přemýšleli jsme, proč to bylo tak důležité, že musela volat sama paní ředitelka. Náš odhad je následující. Děti tu pravidelně testují z angličtiny (porozumění čtenému textu) a matiky. Na základě výsledků se pak hodnotí celé školy (ty nejhorší dokonce pak zavřou) a musí prokazovat, jak s těmi slabšími dětmi pracují. Naše Natálie jim průměr v angličtině rozhodně nevylepšuje (je ve škole jediný cizinec, který na začátku roku neuměl anglicky – teď do kindergarden přišel nový chlapeček adoptovaný z Číny, ale ten tyhle testy ještě dělat nemusí). Tak asi proto. Ale stejně je to na jednu stranu dobře, že se o ty horší děti takhle starají a že dokonce sama paní ředitelka nutí ignorantské rodiče, aby svoje děti zapsali do různých kroužků, které by jim mohly prospět (samozřejmě škola pak taky může říct, co s těmi malými tupci dělala a prokázat, že není chyba na jejich straně, protože dělají, co můžou).