Okousaný sněhulák, opilí ptáci, donuts
Člověk by čekal, že se blíží konec zimy a bude se oteplovat. Ale to se ten člověk spletl. Takže dnes 27.února je teplota v poledne -23 stupňů Celsia. A zlepšit se to má až za 14 dní. Celkově, za tuto zimu, tu prý už bylo cca 55 dní, kdy teplota přes den byla pod -20 stupňů Celsia (v noci pak skoro -30). Já trpím jak zvíře. A co teprve ta opravdová zvířata, jak ta musí trpět. Vít s Káťou mají před domem takové stromy s bobulemi, které neopadají a zůstavají na stromě celou zimu. Jsou to nějaké bobule, které fermentují, a když je pták sežere, tak je úplně ožralý. Donedávna je ptáci nežrali, ale teď už toho asi mají dost a začali ve velkém ten strom ozobávat. Bohužel, pak se pod tím stromem potácí, nebo nalítávají do oken. Dost jich při tom umře (buďto se potlučou o okno, nebo zmrznou). Ale popravdě, já se těm ptákům nedivím. Je tu taková zima, že jít se zmastit není vůbec špatný nápad.
Minulý čtvrtek byla sněhová bouře. Cestou domů (v té bouři, poté co napadlo už asi 20 cm sněhu) jsem měla velké problémy. Auto se chovalo jako saně, do jedné křižovatky jsem vjela na červenou, protože to auto prostě nezastavilo (a to jsem jela opravdu supr pomalu). V pátek dětem zrušili školu kvůli sněhu a já ji taky odpískala, protože to se fakt nedalo. Sestřenice Hannah na dálnici udělala hodiny, naštěstí se jí nic nestalo. Rozšířila jsem si slovní zásobu o slova, která bych radši neznala: takže dělat hodiny je do donuts (nebo spin kitties – to mi přijde fakt brutální, asi při tom lidi kvičí hrůzou podobně jako ta koťátka); když vám na ledě klouže zadek auta, tak to je fishtailing (to mi přijde velmi trefné).
Ale po bouři vyšlo slunce a bylo to nádherné. Stromy obalené sněhem, čistý blyštivý sníh.
Natálka udělala sněhuláka #2, který je o velký kus větší než pidi sněhulák číslo 1. Sněhulák č.1 měl nos z mrkve a oči z kulatých čokoládových skautských sušenek s burákovým máslem, které jsme všichni vyhodnotili jako nepoživatelné. No, ale když je zima a hlad, tak i odporná sušenka přijde vhod. Přes noc tomu sněhuláčkovi oči i nos sežraly nějaké potvory (asi srny). Sněhulák č. 2 je tedy výrazně vyšší, ale oči měl opět sušenkové a nos mrkvový. Tentokrát to trvalo dva dny, ale už je taky bez očí. Nos ještě má, což je dost překvapivé. Kdo ví, co tam venku v noci chodí za zvířata! (Jestli to třeba nebyl soused pan Pivec? – Soused pan Pivec je už v důchodu a podle jeho jména je zjevné, odkud přisli jeho předkové. On sám česky umí říct jen "pivo". Ale je fajn.)