Krásná zima

Dneska napadlo asi 15 cm čerstvého sněhu, teplota -6 Celsia a krásné modré nebe bez mráčku. Nádhera.

Škoda jen, že se mi ve čtvrtek rozpadly boty na běžky (ano, přátelé, běhám tak, až se z toho boty rozpadly :-)). Nové jsou na cestě, ale dneska jsme holt mohli tak maximálně na procházku. To se Natálce ulevilo.

Vít ráno vyrazil se svou sněžnou frézou (k radosti mojí i sousedů začal uklízet už v 8 hodin ráno; stroj je to trošku hlučný, leč účinný a rozhodně rychlejší než já a lopata). Natálka vyrazila hned za ním a věnovala se kutání svých tunelů a domečků v hromadách podél příjezdové cesty. To je teď její nejmilejší činnost. Já jsem ráda, protože mě to taky v mládí moc bavilo - dělat iglů a tobogány.

No a po basketbale jsme šly s Káťou k jednomu z jezer, kde jsem ještě nebyly - Thomas Lake. Rostou tam modříny a břízy a je to tam hezké. I tady, stejně jako na některých jezerech v Lebanon Hills, udělali lesáci díry a dali tam motory, které tu vodu provzdušňují, aby ryby a jiné potvory neumřely. Ale spousta jezer tyhle motorky nemá, tak nevím, buďto mají silný přítok nebo si ty ryby tam poradí nějak jinak?

Když jsme se brodily tím sněhem, tak jsem si říkala, jak to tu měli ti přistěhovalci a indiáni drsné. Sníh klidně od listopadu do května, to nemohlo být nic příjemného. Nám se zatím líbí, ale všichni říkají, ať počkáme do března, pak že ho už budeme mít taky plné zuby (v březnu tu prý sněží nejvíc). No, asi mají pravdu.